EET 2.0: elektronická evidence tržeb od roku 2027 — co je zatím známé

EET 2.0 je navrhovaná nová podoba elektronické evidence tržeb, kterou Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení 15. července 2026 a která nyní míří k projednání do Senátu. Není to platný zákon. Vláda návrh schválila 4. května 2026, do Sněmovny doputoval 11. května 2026 jako sněmovní tisk 189 a poslanci ho podpořili v polovině července. Aby začal platit, musí ještě projít Senátem a podpisem prezidenta. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027, přičemž leden 2027 má proběhnout v pilotním režimu. Tento článek popisuje stav k 5. srpnu 2026 a pracuje se schváleným návrhem, ne s hotovou právní úpravou — v Senátu se text ještě může změnit.

Podstatné je, že nejde o návrat systému z let 2016 až 2023. Ministerstvo financí odhaduje, že se evidence dotkne zhruba 600 tisíc podnikatelů, ale rozsah povinností je proti původnímu EET výrazně užší: eviduje se jen šest údajů o tržbě, nezavádí se povinnost tisknout účtenku a nepočítá se s tím, že by si podnikatelé museli pořizovat nová pokladní zařízení. Přínos pro veřejné rozpočty odhaduje ministerstvo na 14,4 miliardy korun ročně. Následující tabulka shrnuje to, co je k dnešnímu dni ze schváleného návrhu známé.

Zdroje: tiskové zprávy Ministerstva financí a Finanční správy k EET 2.0 (mf.gov.cz, financnisprava.gov.cz), přehledy na Podnikatel.cz, KPMG danovky.cz a BDO. Ověřeno 5. 8. 2026. Text je obecným výkladem pro orientaci; konkrétní situaci si ověřte u Finanční správy nebo s daňovým poradcem. Řadu technických detailů teprve upřesní prováděcí předpisy.

Co je EET 2.0

EET 2.0 je pracovní označení vládního návrhu zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů. Podnikatel, kterého se povinnost týká, by měl při přijetí kontaktní platby odeslat Finanční správě datovou zprávu s minimem údajů o té konkrétní tržbě. Systém tedy funguje na stejném principu jako původní EET — online odeslání v okamžiku transakce — ale s podstatně menším rozsahem přenášených dat a bez navazujících povinností, které původní úpravu proslavily. Ministryně financí Alena Schillerová popsala záměr slovy, že „EET 2.0 není návratem ke starému systému, ale modernější a technologicky“ vyspělejší variantou odpovídající dnešním způsobům placení.

Původní elektronická evidence tržeb byla zrušena k 1. lednu 2023, takže mezi zrušením a navrhovaným znovuzavedením leží čtyři roky. Za tu dobu se výrazně změnila platební realita — podíl karetních a QR plateb u pultu vzrostl a nová úprava s nimi na rozdíl od té staré počítá. Deklarovaným cílem je narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku a zvýšit výběr daní, aniž by se administrativní zátěž vrátila na úroveň roku 2016. Podle průzkumu agentury STEM, který ministerstvo cituje, podporuje zavedení evidence 65 % obyvatel.

Čím se EET 2.0 liší od původního EET

Rozdílů je pět a jsou zásadní: menší rozsah evidovaných údajů, žádná povinnost tisknout účtenku, žádný požadavek na nová pokladní zařízení, jediný režim evidence místo dřívějších více režimů a nově zahrnuté bezhotovostní platby u pultu. Kdo si pamatuje verzi z let 2016 až 2023, má v hlavě systém, který vyžadoval vydat zákazníkovi účtenku s daňovým identifikačním kódem, evidoval položky nákupu a sazby DPH a pro mnoho drobných živnostníků znamenal nákup tabletu s tiskárnou. Nic z toho schválený návrh neobsahuje. To je nejčastější nedorozumění, se kterým se dnes u klientů setkáte, a stojí za to ho vyvrátit hned na začátku.

Naopak v jednom ohledu je nová úprava širší. Původní EET dopadalo především na hotovost; EET 2.0 pracuje s pojmem kontaktní platba, tedy platba uskutečněná při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně. Do evidence tak spadají i platby kartou, QR platby, dárkové karty a poukázky, šeky a virtuální aktiva — pokud proběhnou u pultu. Podnikatel, který dosud řešil EET jen v souvislosti s hotovostní kasou, se tedy může ocitnout v evidenci i tehdy, když u něj zákazníci platí výhradně kartou. To je změna, kterou je potřeba klientům aktivně říct.

Koho se elektronická evidence tržeb týká a koho ne

Podle schváleného návrhu se evidence má týkat podnikatelů, kteří přijímají kontaktní platby — tedy takové, u nichž je splněn alespoň jeden ze dvou znaků: osobní kontakt se zákazníkem, nebo provozovna. Stačí jeden z nich, nemusí být splněny oba. Typicky jde o maloobchod, gastronomii, řemeslníky vybírající platbu na místě, kadeřnictví, autoservisy nebo prodejce na trzích. Ministerstvo financí odhaduje počet dotčených podnikatelů zhruba na 600 tisíc.

Evidenci naopak nemají podléhat platby na dálku bez osobního kontaktu. Sem patří běžné bankovní převody a úhrady faktur — tedy naprostá většina B2B fakturace. Firma, která vystavuje faktury se splatností a inkasuje je převodem, do evidence podle návrhu nespadá. Podnikatel.cz uvádí, že návrh počítá i s věcnými výjimkami pro banky, pojišťovny a některé zdravotnické profese, a samostatnou dobrovolnou výjimkou je režim EET OFF popsaný níže. Přesný výčet výjimek je věc, u které stojí za to počkat na finální text po projednání v Senátu — právě tady se návrhy nejčastěji upravují.

Co přesně se eviduje a co ne

Evidují se jen základní údaje o tržbě: identifikace poplatníka, datum, čas, pořadové číslo tržby, místo a částka. Šest položek, nic víc. Neevidují se jednotlivé prodané produkty ani služby, neevidují se sazby a částky DPH, neevidují se údaje o zákazníkovi ani podrobnosti o platebním prostředku. Právě tohle je největší praktický rozdíl proti původní úpravě a důvod, proč nová evidence nevyžaduje plnohodnotný pokladní systém — na odeslání šesti údajů stačí jednoduchá aplikace.

Z toho plyne i odpověď na otázku, kterou dostanete od klientů skoro jistě: evidence tržeb nenahrazuje účetnictví ani daňovou evidenci a nesouvisí s vystavováním daňových dokladů. Údaje odeslané do systému evidence tržeb nejsou účetní doklad a samy o sobě nesplňují náležitosti, které pro daňový doklad vyžaduje zákon o DPH. Kdo je plátcem DPH, vystavuje doklady dál stejně jako dosud. Evidence tržeb je paralelní hlásná linka směrem k Finanční správě, ne náhrada dokladové agendy.

Co je EET OFF a pro koho se vyplatí

EET OFF je dobrovolný režim, ve kterém se podnikatel evidenci tržeb vyhne výměnou za vyšší paušální daň. Podle schváleného návrhu musí být v 1. pásmu paušální daně, mít roční příjmy do 1 milionu Kč a přijmout navýšení paušální daně o 1 400 Kč měsíčně, tedy 16 800 Kč ročně. Režim nelze měnit v průběhu roku.

Ekonomicky to ale vychází jinak, než by název napovídal — pro nejmenší OSVČ se EET OFF nevyplatí vůbec, protože vstup do paušálního režimu s sebou nese minimální zálohy na pojistné. Kde přesně je zlom a jak si to spočítat, rozebíráme v samostatném článku EET OFF a paušální daň.

Jak se bude evidovat technicky

Technický model navazuje na to, co podnikatelé znají z původního EET: podnikatel si zřídí autentizační údaje a certifikát, ohlásí své provozovny a při každé kontaktní platbě odešle datovou zprávu Finanční správě. Podnikatel.cz uvádí, že provozovny se ohlašují přes daňovou informační schránku ještě před vydáním certifikátu. Kdo už používá pokladní software nebo platební terminál, měl by evidenci řešit uvnitř svého stávajícího systému — dodavatelé pokladních řešení na to mají do konce roku 2026 čas se připravit.

Pro nejmenší podnikatele bez pokladního softwaru má stát podle Finanční správy připravit bezplatnou webovou aplikaci pod názvem MOJE EET, spustitelnou z mobilu i počítače, se startem od 1. prosince 2026. Leden 2027 má proběhnout v pilotním režimu. Konkrétní datové formáty, technická specifikace rozhraní a přesný průběh pilotu zatím zveřejněné nejsou a upřesní je prováděcí předpisy a technická dokumentace Finanční správy. Do té doby nemá smysl cokoli kupovat ani programovat — podle Podnikatel.cz se maximální pokuty za porušení povinností mají pohybovat do 500 000 Kč, ale ani sankční mechanika není zatím ve finální podobě.

Co může podnikatel udělat už teď

Nejužitečnější krok je zjistit, jestli se ho evidence vůbec bude týkat. To znamená projít strukturu tržeb a rozdělit je na platby přijaté při osobním kontaktu nebo v provozovně a na platby na dálku. U řady firem vyjde, že do evidence nespadá vůbec nic, protože inkasují výhradně převodem na fakturu. U jiných se ukáže, že do ní spadá i část, kterou by nečekaly — třeba karetní platby na pobočce. Tohle rozdělení se dá udělat dnes a bude platit bez ohledu na to, jak návrh dopadne v Senátu.

Druhý krok je dotaz na dodavatele pokladního nebo fakturačního systému, zda a kdy plánuje podporu evidence tržeb. Třetí, u paušálistů, je propočet EET OFF — ne odhad, ale skutečné srovnání celkového odvodu v obou variantách, protože rozdíly jdou do desítek tisíc korun ročně. Co naopak dělat nemá smysl: kupovat pokladní zařízení, uzavírat dlouhodobé smlouvy na EET řešení nebo měnit daňový režim jen kvůli evidenci. Návrh není platným zákonem a povinný tisk účtenek ani nová zařízení nezavádí. Za zmínku stojí, že návrh podle BDO obsahuje i jednorázovou slevu na dani 5 000 Kč na evidenci tržeb, snížení DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii na 12 % a osvobození dobrovolného spropitného do 7 % tržeb.

Co EET 2.0 znamená pro účetní kancelář

Znamená to především vlnu dotazů, a to dřív, než bude co odpovídat. Klienti se budou ptát na tři věci: jestli se jich to týká, jestli se jim vyplatí EET OFF a co si mají pořídit. První dvě otázky umíte zodpovědět už dnes — první rozborem struktury tržeb, druhou propočtem. Třetí zodpovědět nejde a je lepší to říct rovnou, než něco doporučit a za půl roku to brát zpět. Vyplatí se připravit si jednoduchý filtr klientského portfolia: kdo přijímá kontaktní platby, kdo je v 1. pásmu paušální daně a u koho tedy vůbec dává smysl EET OFF počítat.

Druhý dopad je organizační. Pokud návrh projde, přibude od ledna 2027 klientům agenda, se kterou budou chodit za vámi — a to v období, kdy má účetní kancelář nejvíc práce s ročním zúčtováním a přiznáními. Kapacitu na to je potřeba vzít odněkud. Praktická cesta je zautomatizovat rutinu, která s EET nesouvisí a přesto zabírá nejvíc času: zpracování přijatých dokladů. To je oblast, kterou řeší vytěžování faktur — evidence tržeb se týká vydaných tržeb, zatímco největší ruční zátěž v účtárně leží na straně přijatých faktur a účtenek. Uvolněná kapacita je pak k dispozici na poradenství, které klienti od ledna 2027 budou potřebovat. Lyxa je jedním z nástrojů, které přijaté doklady vytěžují automaticky; s evidencí tržeb ale nijak nesouvisí a nenahrazuje ji.

Třetí věc, na kterou je dobré myslet, je komunikace. Nejasností kolem EET 2.0 je hodně a klienti si je z médií skládají nepřesně — nejčastěji si myslí, že se vrací účtenková povinnost a že si budou muset koupit pokladnu. Krátká zpráva do e-mailu nebo klientského portálu, která shrne tři body — návrh není platný, účtenky se tisknout nemusí, nová zařízení nejsou potřeba — ušetří desítky telefonátů. Stejně tak se vyplatí předem si připravit stanovisko k tomu, co kancelář bude a nebude v souvislosti s evidencí tržeb dělat: jestli bude klientům pomáhat se zřízením certifikátu, kontrolovat úplnost evidence, nebo jen zodpovídat dotazy. Rozsah služby je lepší vyjasnit dřív, než ji začnou klienti automaticky předpokládat.

Jaký je další legislativní postup

Návrh míří do Senátu. Senát ho může schválit, zamítnout, vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy, nebo se jím nezabývat — v posledních dvou případech rozhoduje znovu Sněmovna. Pokud návrh projde Senátem, následuje podpis prezidenta republiky a vyhlášení ve Sbírce zákonů. Teprve tím se ze schváleného návrhu stane platný zákon. Do té doby platí, že žádná povinnost evidovat tržby podnikatelům nevzniká a formulace typu „od ledna 2027 musíte“ jsou předčasné.

Časový plán je nicméně napjatý: pokud má bezplatná aplikace MOJE EET naběhnout 1. prosince 2026 a pilotní provoz v lednu 2027, musí být zákon vyhlášen se slušným předstihem, aby stihly vzniknout prováděcí předpisy a technická dokumentace. Sledovat se proto vyplatí tři místa: program schůzí Senátu, tiskové zprávy Ministerstva financí a metodické stránky Finanční správy, kde se objeví technická specifikace. Tento článek budeme při každé změně legislativního stavu aktualizovat a datum aktualizace u něj uvádíme viditelně.